S tím souvisí i to, jak mě někdy děsí jakákoliv změna ,bojím se přetvořit sebe sama, ale jde většinou o špatné vlastnosti a o to, kolik práce by snažení o tuto změnu přineslo. Změny přitom přicházejí plynule a nenápadně, že si jich ani nevšimneme a najednou se na nás v zrcadlech dívá úplně jiný člověk a změnu zaregistrujeme, až jakmile se ohlédneme zpět v čase (jak jde vidět, stroj času už dávno využívá každý z nás).
Vždycky jsem chtěla psát, psát články a úvahy, vytvářet příběhy, tvořit melodie a texty, fotit, natáčet. Vlastně jsem měla spoustu snů. Ale na každý jsem vyvtářela takové nároky a tak usilovně jsem se ho držela, dokud jsem si ho neznechutila a nepustila se do snění o něčem jiném.
Odkud se vůbec berou sny? Jakto, že najednou máme pocit, že jen ta určitá činnost nás uspokojí a všechnu svou energii vynaložíme na její naplnění. Nejde ani tak o zápal, ale spíš o pocit, že něco musíme dokázat, už jen z toho důvodu, že jsme se pro to rozhodli a nezáleží ani na tom, jestli je pro nás ta daná věc stále uspokojující.
Pokud si myslím, že mám psát, nic nenapíšu. A pokud si myslím, že bych měla být v tom, co dělám nejlepší a neustále se s někým srovnávám, tak tu představu o snu pomalu utlačuji, až z ní zbyde jen povinnost. Sen změněný v povinnost musí vypadat hodně sklesle. Představuji si ho jako scvrklé jablko.
Teď píšu to, co mě zrovna napadne. A zrovna v tuhle chvíli je mi jedno, jestli je to dobré a musím říct, že takhle plynule už jsem dlouho nepsala. Líbí se mi ta svoboda uvažování a transformování myšlenek do znaků. Jednou, až si tohle zase přečtu, možná mě překvapí, jaká jsem tehdy byla a co mi výřilo hlavou, a to je na uchovávání myšlenek to nejlepší.
To je krásně napsané! Já bohužel nemám sebemenší představu, kdo vlastně jsem. Míchá se ve mně několik zcela rozdílných osobností, které mají rády rozdílné věci. Jsem každý den jiná, mám spoustu zájmů, nedokážu se napasovat do žádné škatulky. A tak nějak jsem se s tím už i smířila. Taková prostě jsem už od malička :).
OdpovědětVymazathttp://martinabetak.blogspot.cz
Krásně psané! :-) :-) Tento blog se m moc líbí :-) :-)
OdpovědětVymazatNajít samu sebe je hrozně těžké, já tápu pořád. S tím souvisí i to, že jsem několikrát měnila přezdívku, místo pro blogování, nevěděla jsem, kde je to "moje" místo. A nevím to ani teď, myslím v životě, občas si myslím, že vím, kdo jsem. Pak to zase nevím a mám tendenci přebírat chování jiných, což mě štve... pěkný článek :)
OdpovědětVymazatLenn